V neděli jsme zajízděli na pravděpodobně poslední(vzhledem k dalším možným restrikcím a zákazům) podzimní utkání do Tróje. Před zápasem jsem tým nabádal ať si tento zápas užijí a dají do něj vše, ale bohužel né všichni se včera potkali s formou. V utkání jsme moc často propadávali v křídelních prostorech a domácí nás za to první poločas ztrestali. Nutno ale podotknout, že při zakončování mělinejen  velkou kvalitu, ale i štěstí. Prakticky vše jim totiž spadlo do naší branky(Kouťáka ale z branek vinit nelze). Né bychom se také nesnažili útočit, ale to co jsme si řekli v kabině(hrát pokřídlech a pokud možno po zemi) jsme neplnili. Přitom jsme si byli vědomi, že s našimi útočníky(Hami, Zambi) hrát vzduchem nelze:(. To nejhorší ale mělo teprve přijít, ve 30.min střídal pro zranění Hami a začli se dít věci. Do té doby jakžtakž vyrovnané utkání se proměnilo v exhibici domácích a zachránila nás až poločasová pauza. Ještě že jsme se druhý poločas alespoň trochu zmátořili a svoji reputaci částečně napravili. Jen je trochu škoda, že jsme s zakončením nedali ještě více záležet, domácí totiž znatelně polevili(nebo že by my přidali :)) a nebylo daleko od senzačního obratu. Je tak pro nás ponaučení, že zápas o dvou poločasech a že je potřeba hrát aktivně celý zápas. Tentokrát to tedy nevyšlo, ale musím uznat, že až na pár jedinců jsme nepředvedli uplně špatný výkon. Domácí ale měli, na rozdíl od nás, střelecký den a to rozhodlo. Takže teď  budeme mít možnost nejaký čas kopnout do mičudy jen na tréninku(pokud tedy nezakáží i to), tak bych Vás hoši rád viděl alespoň jednou týdně aby jste nechytili lenóru. Počerky důúraz!!!